LM komentuje své jídlo: "Vypadá to, jako by to už někdo měl."
Zanedlouho se objeví čišník, skloní se ke stolku a starostlivě se zeptá: "Je to v pořádku? Už jste to ochutnala?"
"Za nás za upíry."
Sparťan se kolem nás prodere dopředu na Pacičku, s hrůzou v očích se otočí, teatrálně se pokřižuje a prchá.
Hňupí sekce.
tS: "My staří pardálové.."
LM ku tS: "Můj tvůj nejoblíbenější výraz."
Čumáččí mor.
Klouboučník: "Můžu tě poprosit o tanec? Tohle je skvělá písnička."
tS odměřeně: "Poprosit můžeš. Ale nepůjdu."
Hromadné pospávání na schodech a soustavné zvonění a dobývání se do bytu.
Otevřou se dveře do našeho zabraného skříňového pokoje: "Máte tady místo na spaní?.. Ne?.. A můžu si vás vyfotit? Zapózujte jako Alenka v říši divů za zrcadlem."
Judita: "A co když bude zamčeno?"
Wíťas: "Já vám ukážu, co uděláte."
Jde a otevře okno.
tS: "Ne, my se ptáme na to, co když bude dole zamčeno?"
Wíťas: "Pojď se podívat, kudy půjdete."
tS se vykloní z okna.
Wíťas: "Vidíš tady ten drát..?"
Opět se otevřou dveře: "Máte tady ňákou flache?"
My: "Ne."
Maňa: "A cigára?"
My: "Ne."
Dveře od skříně se zase zavřou a ozve se: "Co je to za děvčice, nemajů flache ani cigára."
Po chvíli se situace opakuje: "Nemáte tady ňákou flache? Já potřebuju flache."
tS: "Ne.. Ještě jsme jí nevyrobili."
Maňa: "Jo vy budete něco pálit, jo?"
tS: "Jasně."
Maňa: "A kdy to bude?"
tS: "Přijď si tak příští rok."
Za dveřmi se ozve chichotání a výrok: "Připadám si jak v sedmé třídě na lyžáku."
Vzápětí jsme zamčeny ve skříňovém kuřecím pokoji.
tS suše prohlásí: "To nás nemůže rozhodit. Máme ještě alternativní únikovou cestu dolů po drátě z okna."
Judita: "A hele! Kuřecí mikina! Ta mi nevadí."
Judita poráží a chytá lampu, tS se jí snaží uvést do původní stavu.
Chvíli zírá do lampičky, otočí se do pokoje.
Chce říct: "Jsem úplně slepá", avšak nedořekne, vykročí a upadne.
Stojíme ve dveřích, koukáme do chodby, kde nejde světlo.
Laví: "Wíťasi, máš baterku?"
Wíťas: "Naa coo baterkuuu?"
Judita: "Chcem se podívat, kde to všude je, jestli nemáme nablito v botách."
Cíky (odněkud ze země z druhé strany chodby): "Ale Juditkoo, to neni pořádná párty, když nemáš nablito v botách."
tS zoufale: "Ale my v nich jedem za hodinu do Prahy."
Cíkál ležící na zemi v kuchyni: "Já tam nemůžu jít, protože pak už nepřijdu."
po chvíli, kdy se bezmocně snaží zvednout hlavu: "Já bych možná ani neodešel."
Neustále se vracející Wíťas, podezírající nás z toho, že mu schováváme flašku rumu a že na ní sedíme.
Šíleně se smějící pan Hanz v kuchyni, jenž nám radí, kudy na nádraží: "Tak se mějte v Prase!"
Judita vstávajíc ve vlaku: "Jsem taková přiměřeně zpomalená."
Po chvíli dodá: "Možná až nepřiměřeně."
23-24/01/10
Žádné komentáře:
Okomentovat