Vstávačka v 7:45.
Broskev a cosi jako turecký med k snídani.
Jedeme do Nafplio a pak na Tirynth, 2. pokus.
V autobuse už zvládáme celou komunikaci v řečtině: "Kaliméra, dío Nafplio, parakalo. Efcharistó."
Na zastávce jsme za pět minut, 15 min čekáme.
Úklid na pokoji pokulhává - uklízečka vůbec nepřišla.
Týna to rozjíždí: "Tchýně matky její sestry."
Místní kouří i za jízdy na kole.
Na náměstí v Drepano jezdí dodávka a vyvolává "prodej papučí - moderní i antické papučijé".
Opět okamžitě navazuje bus směr Argos.
V Tirynthu si musíme výstup z autobusu vybojovat.
Zapadneme do kavárny naproti, tamní paní nezná výraz "greek kofí" - ELENAIS.
Přináší nám papírový bryndák místo ubrusu.
Štěpán se nad tím pohoršuje. Vzápětí předvádí artistický kousek, při němž vymrští prudkým pohybem lžičku z kafe do vzduchu a bryndák celý zacákne.
Prohlídka Tirynthu
Štěpán přelézá dřevěná vrátka a proniká do útrob "galerie", zaklenuté nepravou klenbou.
Vedro, Štěpán se chladí o kameny.
Jsme tam sami, občas se trousí nějaký turista nebo místní archeolog.
Ve 12 jsme hotovi, jdeme na stop.
Autobusy projíždí okolo, ale nestaví nám.
Vezme nás řecký mladík, co poslouchá celkem dobrou hudbu, vysadí nás v centru Nafplio.
Pevnost PALAMIDImá 850 schodů - vyšli jsme cca 350, chladíme se ve stínu, výhled pěkný - stačí nám to, jdeme zpět.
Kupujeme si oba dva slamáky, 5 a 7 euro.
Hledáme bar, který doporučují v průvodci, že je tam vše pohyblivé - nacházíme adresu, ale nic tam není, asi už je zavřený.
Tak místo toho navštěvujeme místní archeologické muzeum - mají tam spoustu věcí z Tirynthu, brnění a přílbu s kančími kly a pitoreskní masky, hákáče na vázách.
Dáváme kafe a oříškový raw dortík a čekáme na bus za řevu cikád.
15:10, bus měl jet v 15 hod (dle rozpisu přímo z autobusu) a nikde nikdo.
Je nám to podezřelé, žádní místňáci.
Jdeme se zeptat do kanceláře, paní nám sdělí, že jede v 16 hod - shledáváme to zajímavým.
Dojdeme si nakoupit do pekárny a na další zastávce se dočteme, že to jede ve 14:30 a v 16:00... bez komentáře.
Nákup, koupel v moři - vlny.
Nikde žádné mušle, jen pár úlomků nebo pidi, při pracném hledání.
Večer se přihlašujeme přes mobil na místní wi-fi a píšeme Flaviovi, našemu budoucímu ubytovateli přes Airbnb.
Je tady hrozně náročné koupit olivy, přitom olivovníky jsou VŠUDE.
Když už někde olivy mají - jeden, maximálně dva druhy a ty jsou hnusné a drahé!
Štěpán: "Jak jsme si nocovali." (notovali)
Štěpán o gumácích: "Mně to v tý době nevodcházelo" (nedocházelo)
aneb dáváme si na pláži míchané drinky za 400 Kč, moc nám nechutnají
(tequila sunrise a něco modrého s rumem, co chutná jako žvýkačka)
Hrají nám Cypress Hill - Insane in the braaaain.
Týna se opět dobývá do bungalovu s klíčky z Prahy.
V noci Štěpána budí komáři - Týna má špunty, ráno jen štípance.
Ta SPRCHA! střídavě a nepravidelně teče buď málo nebo i ůplně vypne, pak zas spustí silný, prudký proud, že málem vystřelí z ruky, pak teče jen horká nebo studená.
Žádné komentáře:
Okomentovat